|
Filipojakubská noc - Slet čarodějnic
O Filipojakubské noci z 30.4. na 1.5. vládly zlé a nečisté síly více než jindy. Lidé věřili, že o této noci také poletují vzduchem čarodějnice. Na ochranu před nimi zapalovali ohně, aby před nimi ochránili nejen sebe, ale i dobytek a úrodu. Stavění májky
Stavění májky je spojeno s vítáním jara. V předvečer na 1. května svobodní mládenci usekávají v lese smrk, borovici nebo jedli, kmen očistili a po nazdobení špičky májku postavili na návsi. Zelený vršek symbolizuje nový život, který na jaře vzniká. V noci chlapci májku hlídali, aby jim ji přespolní neukradli. Kromě obecní májky stavěli mládenci menší májky před domy svých dívek. Svatojánská noc
V noci na 24. června, svátek Jana Křtitele probíhaly oslavy letního slunovratu. Tzv. svatojánské ohně symbolizují slunce na vrcholu svých sil. Pro získání síly a pevného zdraví lidé ohně přeskakovali. Svatojánská noc je také noc plná kouzel a magické moci. Byliny natrhané o této noci mají neuvěřitelnou sílu. Dožínky
Dožínky oslavují ukončení žní, jako poděkování za celoroční práci hospodář pohostí svou čeleď. Děvčata zdobila pletený věnec z klasů obilí, s věncem doprovázely poslední vůz z pole na statek. Večer se konala taneční zábava, první tanec zábavy patřil hospodáři s hospodyní. Svatý Martin
Se svátkem sv. Martina 11. listopadu oslavujeme počátek zimy, kdy sv. Martin přijíždí na bílém koni. Děti a hospodáři čekají na první sníh, hospodyně pečou posvícenskou martinskou husu a martinské rohlíky. V tuto dobu se i dříve konaly trhy, posvícenské slavnosti a také se uzavíraly důležité smlouvy na další rok. Kateřinská zábava
Na sv. Kateřinu se konala poslední taneční zábava před adventem - obdobím bez tance, zpěvu a zábavy. Celou kateřinskou mají na starosti ženy - platí muzikanty, svým partnerům útratu, připravují program, občerstvení a kromě půlnoční pánské volenky si celý večer vybírají dámy své tanečníky. Živý betlém
Živý betlém zobrazuje události a postavy související s narozením Ježíše Krista. Betlému se účastní děti, dospělí i zvířátka. Za doprovodu kapely zpíváme tradiční vánoční koledy. Masopustní průvod
Masopust je období od Tří Králů do Popeleční středy a představuje období veselí a hodování. Mezi dvěma postními dobami se konaly taneční zábavy, zabíjačky i svatby. Nejveselejší jsou poslední dny masopustu. Součástí oslav je i průvod masek, který s muzikanty obchází vesnici. Důležitými postavami jsou medvěd s medvědářem. U každého stavení medvěd tančí s panímámou. Masopustní veselí končí pochováním basy, což symbolizuje konec zábavy na 40 dní. Vítání jara - vynášení Morany
Vynášení morany (smrtky) symbolizuje vítání jara. Slaměná figura oblečena v ženských šatech je vynášena z vesnice za zpěvu obřadních písní a je vhozena do vody, pálena nebo zakopávaná do země. |